Jasná obloha a DMP ve třetí verzi

Dnešní novinka bude možná poněkud netradiční, leč několik zmínek jsem už nějakou dobu trousil na fóru a teď je čas jít s tím ven. Tramtadadá, pokračuje práce na Clear Sky. Konec fanfár, ono to tak veselé zase nebude... a hned si řekneme proč.

O co vůbec jde? Proč má Clear Sky najednou zase zelenou? Není to proto, že bych měl CS nějak zvlášť rád. Není to ani proto, že bych se nudil, ale hlavně proto, aby se povedlo odstranit všechny neduhy, na které mě pár lidí upozornilo a které nedělají DMP sérii zrovna nejlepší vizitku. Řeč je samozřejmě o celkové obtížnosti a příklonu k survivalu, kterýžto se v tomto díle tak nějak vytrácel (ale na tom nese vinu hlavně nepromyšlený koncept původní hry, se kterým toho já zas tolik neudělám). Má snaha o ztížení DMP tudíž logicky začala od překopání HUDu, respektive odstranění minimapy, všech zbytečných indikátorů a hlavně pípání ve chvíli, kdy je v blízkém okolí nějaká živá bytost. Hned nato přišla na řadu změna cen výbavy a s tím související výkupní a nákupní ceny u překupníků, kteréžto ale ladím doteď a rozhodně ještě zdaleka nejsem ve finále. Stejně tak se změnila výše odměn, hodnota zbraní, jejich pozměněný výskyt a dokonce i cena zbraňových upgradů. Rovnou zapomeňte na to, že si za hru vylepšíte dvacet pušek a za zbylé peníze nakoupíte ještě tři exoskeletony. Teď budete rádi za kompletní upgrade jednoho automatu. Peněz je setsakramentsky málo a pokud si nějakou tu střílející hračku budete chtít náležitě vylepšit, pěkně se prohnete.

Leč nové DMP nebude jen o ekonomice. První věcí, která mi pila krav pokaždé, když jsem Clear Sky zapnul a dostal se až do Kordonu, byl ten nesmyslně přestřelený, odporný, nechutný a doslova retardovaný respawn vojáků v armádním táboře kousek od vesničky neutrálů. Člověk ustřílí všechny vojáky, kteří po zaznění alarmu vyběhnou z budov a těší se, že pobere jejich výbavu a tu potom zdrhne prodat Sidorovičovi. Jenže omyl. První puška v batohu, druhá, třetí, čtvrtá a najednou lup, z povzdálí si to štráduje zcela nová jednotka. A po jejím vystřílení nová, a po ní zase nová a takhle to jde pořád dokolečka.

A tak jsem si myslel, že když v souboru, který ovlivňuje respawn vojáků, změním původní hodnotu 60 na 999999999, že tím třeba to jejich nesmyslné obnovování potlačím. Nápad to nebyl špatný, neb u odpadlíků v bažinách fungoval dokonale a po obsazení všech klíčových pozic nezůstala po nezvaných protivnících ani památka. Postřílel jsem tedy základní osazenstvo, zbavil se i kulometčíka a posbíral výbavu. Od zadní brány nikdo nepřibíhal, což mne vedlo ke spokojené myšlence "ono to asi skutečně zabralo, jupí!". Ale jak už v tuto chvíli asi jistě tušíte, radoval jsem se předčasně. Sotva jsem Sidorovičovi odnosil získanou výbavu a chystal se vrátit pro zbytek, zmerčil jsem na horizontu nově objevenou skupinku vojáků. Následovalo několik nepublikovatelných výrazů, které ze zjevných důvodů raději nahradím neutrální větou "Inu dobrá, postřílím i je, třeba se něco změní".

Změnilo se leda tak flaksí tentononc, a ani tím bych si nebyl tak jistý. Od vystřílení druhé vlny opět od zadní brány vybíhaly nové a nové skupiny, jako kdyby nebylo zítřku a s bohorovným klidem znovu a znovu docházelo k obsazování mnou asi před minutou vyčištěných pozic. Ne že by třeba ve hře platila jednotná metodika respawnů, která by šla rozumně ovlivnit přepisem pár čísel. Ne, prostě ne, hoší v GSC se rozhodli mít z atmosférického Stalkera klon Call of Duty a nikdo jim do toho nebude zasahovat. Prostě nikdo. Tečka. Neuvěřitelná to zábava a skutečná výzva, opravdu. Tleskám hlavě, která tuhle retardovanou zvrácenost vymyslela.

S tím vším souvisí jedna další věc - každá zbraň, byť sebevíc na šrot, lze vybít. Nic nového pod sluncem, že? Problém je ten, že jde vybíjet úplně. Je jedno, že zrovna před chvílí stalker střílel z kalašnikova a v zásobníku mu mohlo zůstat sotva deset nábojů. Na to se tady nehraje. Vybijete, dostanete třicet nových nábojů. S přihlédnutím k výše zmíněným a mnou toliko proklínaným respawnům si není těžké domyslet, že vystřílením skupinky vojáků s kalašnikovy a jejich následným sesbíráním máte v podstatě přístup k neomezené munici a nikdo na tom nic nezmění. Kromě několika zbraní k prodeji si tak nesete ještě tři stovky nábojů a po třech otočkách vám jich v batohu může cinkat klidně i celá tisícovka, kterou prostě nemáte šanci rozumně spotřebovat (to by šlo snad jenom v případě, že by se vám zaseklo myšítko). Nakonec se mi ale i tenhle problém povedlo vyřešit, neb respawn vojáků skutečně potlačit jde. Sice v úplně jiném souboru a v úplně jiné složce, dokonce i úplně jinými hodnotami, ale hlavní je, že se armáda v Kordonu už neobnovuje. No a tím pádem si ani nejde nasyslit tolik střeliva, jako tomu bylo až doteď.

Přiznám se, že jsem se k pokračování dost přemáhal a odolával touze celou hru i s krabičkou prohodit oknem na chodník, kde by ji parta ukrajinských dělníků pečlivě zakopala dvacet metrů pod zem a ještě pro sichr zalila betonem. Aktualizace se však i přesto objeví a dotkne se všeho, co jsem zmiňoval hned na začátku. Lepší příběh nebo inteligentnější koncept však nečekejte. Na to moje síly nestačí.