O Dropboxu a sjednocování nábojů

To, že nemám rád online služby, je mezi těmi, co mě znají, relativně známá věc. Kvůli co nejsnadnější dostupnosti je valná většina zdejšího obsahu nahrávána na Dropbox, v některých případech pak na Google Drive. To není žádná novinka. Tou je jiná věc.

Vedení Dropboxu se už před časem rozhodlo, že v zájmu "zkvalitnění služeb" bude celá veřejná složka i s veškerým obsahem soukromá a nikdo jiný k ní tak nebude mít přístup. Což je sice zvláštní, protože už odnepaměti jsem si myslel, že mezi slovy "Public" a "Private" je zásadní rozdíl, ale zjevně to tak neplatí. Všechny soubory jsem proto musel přesouvat do nových složek a k nim pak vytvářet odkazy zcela nové – a  i když jsem výsledek téhle zbytečně přidělané práce kontroloval, může se stát, že mi třeba někde něco uteklo. Pokud byste tedy v budoucnu narazili na nefunkční odkaz, nestyďte se a dejte mi vědět (ať už tady na blogu v komentářích a nebo mailem).

A aby ta dnešní novinka nebyla jenom tak obyčejná, rozvinul jsem jednu starou myšlenku, zrozenou už od dob modifikování Stínu Černobylu. Vzhledem k omezení herního enginu docházelo a stále dochází k tomu, že při pokusu o přesunutí například dvacetikusové krabičky nábojů musíte kliknout třeba i osmkrát, než je dílo dokonáno. Někdy to může být poměrně zásadní problém a zároveň dost otrava, zvlášť když už v Zóně máte odběhanou nějakou tu hodinu a poctivě sbíráte všechno, co se vám dostane pod ruku. Myšlenek na vyřešení tohoto neduhu se nabízelo hned několik – bohužel všechny pokusy nakonec vždycky ztroskotaly na tom, že úpravy buďto vůbec nefungovaly a nebo fungovaly jenom ve velmi omezené míře a navíc ještě dost nespolehlivě. S postupem času a tenčícími se možnostmi z dalších snah nakonec na dlouhou dobu sešlo... až do včerejšího dne. Řešení je přitom relativně prosté.

V další DMP aktualizaci pro Call of Pripyat proto bude u překupníků k mání za pár šupů takzvaná sjednocující sada – tedy přesněji řečeno upravený samopal Kedr, ze kterého nepůjde vystřelit a který bude zároveň schopný pojmout jakoukoliv munici, co se ve hře nachází.

Díky velikosti jeho zásobníku (na celých 500 střel) odpadá potřeba zahazování už jednou přebité munice v případě, kdy ji hráč má hodně – a s ohledem na to, že samotná zbraň není při manipulaci vidět, nedochází ani k logickým problémům typu "je to samopal, ty broky by se tam přece vůbec nevešly". Přehraje se akorát zvuk nabíjení. Jediným problémem tak zůstává, že se na sadě bude pořád objevovat indikátor stavu a po najetí kurzorem na ikonku i seznam jednotlivých vlastností, jako třeba přesnost, ovládání a tak podobně [což je vidět na prvním obrázku]. Na druhou stranu... za ten výsledek to nepochybně stojí [druhý obrázek] a konečně tak odpadne nesmysné nekončící klikání.

Pokud by se výše popsané řešení ujalo, tak by se podobná sjednocující sada objevila i v chystaném DMP pro Stín Černobylu.